Novej život "1"

4. listopadu 2007 v 18:47 |  Kapitolovky a jiný věci
Nechápu to. Měla jsem všechno. Rodinu, přátele, kluka, zábavu v životě... ...a teď jako kdybych byla nic. Chodím po městě se sklopenou hlavou jako tělo bez duše a vzpomínám na to všechno. Maminčin úsměv, tátovy vtipy a brácha... bráchovy bezva nápady jek mě ze všeho vysekat... ...jenomže tohle štěstí se mi rozbilo před dvěma tejdny, když jsme se vybourali v tom autě... a já musela jediná přežít...
pokračování v celém článku

Tak nějaký jiný štěstí... ...kamarádi. Byla jsem středem pozornosti, podnikali jsme tolik věcí... ...a najednou jako by se to rozpadlo. A on... ...on v tom má taky prsty. Určitě - má na všechny vliv. Jakmile uviděl můj znetvořenej obličej, jako kdyby mu někdo na hlavu vylil kýbl ledový vody. Myslela jsem, že mu záleží na mě, ne na mým xichtu...
Začínám si uvědomovat, že mrholení se změnilo v liják a že ze dne je noc. Netušila jsem, jestli mám šálu kolem krku tolik mokrou od slz, nebo od deště.
Sedám si na zídku u hřbitova. To místo absolutně podtrhuje mojí náladu. Nechcu tam jít a znovu koukat na zlatě vyvedená jména Mirek, Alena a Filip. Nechcu vidět tu hromádku hlíny, pod kterou to začíná hnít. Chcu zapomenout... dát životu novej start... nebo konec??
Takhle nemysli - napomenula jsem se. To je tabu - ty musíš žít. Tak sedím na zdi a brečím. Nechcu se vrátit do děcáku, když už mi dali volno. Nechcu se tam vrátit už nikdy.
Prochází kolem mě skupina nějakejch maníků. "Ta je hnusná..." slyším jednoho z ních. To byla poslední kapka. Poohlédnu se a zjistim, že na chodníku je rezavá žiletka. Fajn. To je to co potřebuju. Hlubokej řez to za mě vyřeší.
-Pokračování příště-
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama