Jak jsem jí zachránil

25. října 2007 v 19:54 |  Happy End
Úplně dopodrobna si pamatuju, jak jsem se seznámil se svojí nynější holkou. Bylo to v létě - krásná teplá noc, hvězdy nad městem zářily a moře klidně odráželo měsíční svit. Zrovna jsem šel po nábřeží a užíval si pohledu k obzoru, když jsem uslyšel vzlykání. Byla to Alicia, ale tenkrát jsem ji ještě neznal. Seděla v koruně stromu a jenom tiše vzlykala a z očí se jí řinuly slzy. Dnes už vím, jaký k tomu měla důvod, ale tenkrát jsem tím byl velice překvapen. Stoupl jsem si pod větev a nabídl jí ruku, aby mohla seskočit.
pokračování v celém článku

Seskočila. Byla velmi pěkná. Můj první pohled padl na její obličej a vlasy. Její kudrnaté vlasy měly příjemně kaštanovou barvu. Oči měla modré, celé červené od pláče a na řasách se jí třpytily kapky slz. Řasenku měla po celé tváři. Pak jsem pohlédl na její oblečení. Měla lehounký zelený top a hnědé tříčtvrťáky. Nabídl jsem jí horkou čokoládu v kavárně, co byla hned přes ulici a ona souhlasila.
Začali jsme spolu chodit. Byla velmi příjemná ve všech ohledech. Seznámil jsem jí s partou holek od nás ze střední. Holky si ji velmi oblíbily a zapadla mezi ně hned po prvním společeném večeru v kině. A pak jsem jí taky představil mým rodičům. Bylo na ní vidět, že je šťastná. Od té letní noci jsem u ní neviděl slzy, kromě slz štěstí.
Pak taky přišlo na to, že mě prý představí svým rodičům. Byl jsem z toho pěkně nervózní. Když mě představovala, řekla: "To je on, ten, co jsem vám o něm povídala, ten, co mi zachránil život."
Ten večer jsem poprvé slyšel vyprávět ji o své minulosti. Prý chodila do školy někde na kraji města a její třída byla naprosto hrozná. Do vyučování i z vyučování chodil každý jak se mu zachtělo, opilý a plný drog. Sem tam někdo někoho znásilnil, ale to se nějak neřešilo. Rodiče jí sice milovali, ale v té době byli v Americe u známých, takže doma hospodařila sama. Ten večer, co jsem se s ní seznámil, jí prý někdo znásilnil. Pamatuje se jen na to, že s něj táhly cigarety a alkohol. Chtěla svůj život skončit. Sedla si na strom, v ruce měla nůž a hledala žíly. Velmi u toho vzlykala a vtom jsem jí našel já.
Její rodiče mi tenkrát moc děkovali za to, že jsem jí zachránil a dal jí přátele. Byl jsem velice rád, že jsem zachránil lidský život. Je to velmi krásný pocit. Až někoho potkáte a bude vypadat sklesle, oslovte ho. Třeba právě taky bude plánovat sebevraždu a vy budete ten, kdo ho zachrání.
Alicia čeká dítě s tím chlápkem, co jí znásilnil. A mě to nevadí. Vím, že mě potřebuje a to dítě budu milovat, jakoby bylo moje vlastní. Už jsem se pevně rozhodl. Zítra jí požádám o ruku.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Elliška Elliška | Web | 25. října 2007 v 20:57 | Reagovat

To bylo moooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooc

pěkné!!

2 fred13 fred13 | Web | 25. října 2007 v 21:25 | Reagovat

díky

3 jess jess | 12. srpna 2008 v 15:00 | Reagovat

super,hae lidi pokud se cete zasmát tak koukněte na tuhle stránku ale jen tí co se zajimají o Poberty a spol http://jasanin-svet.blog.cz/0802/zahada-jmenem-pani-norrisova

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama